O teenagerovi, který bojuje s depresí

BiografieKnižní dojmyPsychologie

t_1041622dNázev: Skoro směšná story

Autor: Ned Vizzini

Originální název: It’s kind of a funny story

Vydalo: Větrné mlýny, 2015

Počet stran: 432

Částečně autobiografický román amerického spisovatele Neda Vizziniho vyšel poprvé v roce 2006 a hned se stal bestsellerem. O čtyři roky později se příběh Craiga, patnáctiletého, ambiciozního leč klinickou depresí trpícího hlavního hrdiny, dočkal též filmového zpracování. Román Skoro směšná story je lidský příběh o ctižádosti, pracovitosti, vůli, touze po dokonalosti a dobrém výkonu. Typický mladý Američan. Sen o „úspěšném životě“ a stoprocentním plnění cílů se ale rozplyne, pokud jste přesvědčeni o tom, že nejste dost dobří, nemáte známky, jako ostatní, nemáte tolik mimoškolních aktivit, nejste cool člen party a váš nejlepší kámoš chodí s vaší tajnou láskou. Craigovi je patnáct let a trpí klinickou depresí. 

„Myšlenky se jedna přes druhou víří v mém mozku, přelétají zezadu dopředu a zase zpátky: nejsem nikdo, nikdy nezvládnu svůj život, skončím jako zoufalec – ne, skončil jsem jako zoufalec, aniž jsem to věděl, vlastně vím, že jsem zoufalec, ale předstírám, že ne. Všechny hezké myšlenky – ty, které jsem byl od loňského podzimu schopný vyvolat – narážejí do mého čela v hrůze, co se to děje v mém krku a páteři. Tohle Cyklení je zdaleka nejhorší.“ (str. 138)

Bere léky a chodí na pravidelná sezení se svou terapeutkou. Má podporu typické americké milující rodiny, byl přijat na náročné gymnasium pro nejnadanější studenty.  Přes to všechno se jednoho dne rozhodne skočit z Brooklynského mostu. Následuje pětidenní pobyt na psychiatrickém oddělení místní nemocnice.

Skoro směšná story je román pro teenagery. Nevyhne se tak slangu, občasnému sprostému slovu a myšlenkám, typických pro dospívající. Starší čtenář si na začátku knihy může zavzpomínat na „marihuanové párty„, které jistě nejsou doménou pouze amerických dospívajících. Kromě mladistvé rozpustilosti, se první polovina knihy, nese také ve znamení velice důvěryhodně popsaných depresivních stavů. Tato část knihy je nejtemnější a psychologicky nejdůvěryhodnější z celého románu. V Craigových myšlenkách se najdou všichni, kteří někdy zažili depresivní epizodu, nehledě na věk.

Po hospitalizaci v nemocnici na scénu přicházejí nové postavy, pacienti psychiatrického oddělení. Téměř všichni jsou vylíčeni jako celkem fajn lidi, kteří jen mají určité problémy. Předchozí temnota se vytrácí, navrací se jen v podobě telefonátů. Jediným pojítkem s okolním světem, tam venku, za zdmi nemocnice. Psychiatrické oddělení poskytuje bezpečí a čas na přemýšlení. A tak i Craig uvažuje o svém životě, o svých přátelích, o rodině, o lásce, o své touze po úspěchu a dani, kterou za něj musí platit. Překvapivě lehce se sbližuje se spolupacienty, s nimiž zažívá i úsměvné příhody.

Na knize je znát, že je psána pro mladé. Chybí v ní hlubší rozebrání vývoje osobnosti hlavního hrdiny, mrzelo mě, že v knize není podrobněji představena Craigova rodina. Vzájemné vztahy by jistě daly nahlédnout pod pokličku Craigova onemocnění. Hlubší psychologické rozbory ale patří do jiných knih, ne do románu pro teenagery.

Českého čtenáře také jistě zaujme způsob, jakým je v knize popsáno fungování amerického zdravotnictví. Kdyby to takhle opravdu fungovalo, a nejen u nás, byli bychom všichni přešťastní. Méně nadšeni bychom však byli z „normálnosti“ a „běžnosti“ užívání antidepresiv. Craig se zprvu za své onemocnění stydí, postupem času zjistí, že „všichni něco berou„. A zdaleka nejen dospělí, a nikdo se nad tím nepozastavuje.  

Příběh mladého a chytrého Craiga vás chytne a nepustí. Úctyhodných 432 stran jsem přečetla za jediný den, stránky přede mnou doslova mizely. Celá kniha je psána z pohledu hlavního hrdiny, který je chytrý, ctižádostivý, odhodlaný, cynický, vtipný ale též depresivní, frustrovaný, apatický, pubertálně nevyzrálý a někdy, díky své nemoci, působí jako muž unavený životem. Knihu velmi doporučuji (nejen) mladým lidem, nejistým dospívajícím puberťákům stejně jako sebevědomým mladým lidem, kterým dá nahlédnout do mysli depresí trpícího mladého muže. Každý se občas cítíme slabí, není prohra říci si o pomoc. Kniha není smutná, je bojovná, zábavná, místy temná a pro někoho možná šokující. Nechybí ani první lásky a trocha romantiky.

vetrne mlyny logoZa poskytnutí knihy k recenzi velmi děkuji nakladatelství Větrné mlýny.

O autorovi:

Ned Vizzini (1981 – 2013) byl americký autor literatury pro mládež. Jeho román Skoro směšná story se dostal do TOP 100 nejlepších románů pro teenagery dle NPR, skončil na 56. místě. Psal od svých 15 let, první knihu vydal v 19. Vizzini trpěl depresemi, v roce 2013 ukončil svůj život skokem z mostu.

Hodnocení:

4,5 hvezdy

Hanka

*1989 | Redaktorka, social media freak, milovnice dobrých knih a tvrdé hudby.
Předchozí článek
Román o úsvitu českých dějin od nejaktivnějšího jihočeského autora
Následující článek
Ve 13 letech uprchla z KLDR. Aby byla prodána do Číny…

Napiš mi tvé dojmy z článku, uděláš mi tím radost ;)

4 Komentáře zapnuto "O teenagerovi, který bojuje s depresí"

Upozornit na
avatar
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší | nejlépe hodnocené
Kateřina
Host

Skvělá recenze! Kniha díky ní vypadá dost přitažlivě. Vypadá to, že můj nekonečný čtecí seznam se zase rozroste o další položku 🙂

Leňa
Host

Děkuju za tip, zní to hodně zajímavě 🙂 určitě se na knížku podívám 🙂

wpDiscuz
Anabolické doplňky a legální anabolika pro svaly