O pesimismu v našich životech

Knižní dojmyPsychologie

9788026206842Název: Léčba Shopenhauerem

Autor: Irvin D. Yalom

Originální název: The Schopenhauer Cure

Vydalo: Portál, 2006

Počet stran: 344

Psychoterapeut Julius Herzfeld se celý svůj život snažil řešit problémy druhých lidí. Nyní je však nucen čelit vlastnímu problému, na který mu jeho vzdělání a letitá psychoterapeutická praxe nestačí. Při rutinní zdravotní prohlídce se dozví, že má melanom, se kterým mu zbývá zhruba rok života. Po prvotním šoku začne bilancovat svůj život, včetně toho pracovního. Vzpomíná na své bývalé pacienty. Snaží se vyrovnat s frustrující skutečností, že po skončení léčby už většinu z nich nikdy nespatří. Nedozví se, jak pokračují jejích životní příběhy. Rozhodne se kontaktovat svého bývalého pacienta, u kterého byla léčba skutečně náročná – Philipa.

Philip byl vždycky podivín. Bez emocí, bez empatie. Bez radosti. Odtažitý, nesdílný a racionální. Jediné, co mu poskytovalo chvilkové rozptýlení, bylo svádění co největšího počtu žen a následný sex. S každou ale pouze jednou jedinkrát. S tímto problémem vyhledal Philip kdysi pomoc.

Julius se marně snažil pomoci Philipovi s jeho závislostí na sexu a nedostatkem emocí celé 3 roky, dvakrát týdně. Nyní po letech je velice zvědavý, kam se Philip posunul. Na sjednané schůzce se dozví, že Philip opustil své zaměstnání chemika a vystudoval filosofii, která byla vždy jeho vášní. Dnes přednáší filosofii na universitě a plánuje se sám stát terapeutem. Filosofickým terapeutem.

„Nedokončil jste povídání o svém vyléčení.“

„Tedy, na Columbii, někde uprostřed své četby, jsem navázal vztah s dokonalým terapeutem, který mi dal to, co mi nikdo jiný před ním dát nedokázal.“

„V New Yorku? Jak se jmenuje? Na Columbii? Ve kterém institutu?“

„Jmenoval se Arthur…!“ Philip udělal pauzu a sledoval Julia s náznakem úsměvu na rtech.

„Arthur?“

„Ano, Arthur Shopenhauer, můj terapeut.“

„Shopenhauer? Děláte si ze mě legraci, Philipe.“

„Nikdy jsem nebyl vážnější.“ (str. 34-35)

Aby si Philip mohl zařídit licencované filosofické poradenství, potřebuje absolvovat předepsané množství terapeutických sezení pod supervizí zkušeného terapeuta. Julius souhlasí, že Philip může navštěvovat sezení jeho terapeutické skupiny, aby se naučil lépe vytvářet vztahy s lidmi, což bude ve své praxi potřebovat. Philip ho na oplátku bude seznamovat s učením Arthura Shopenhauera.

Philip (a současně Shopenhauer) a Julius představují dvě různá pojetí života. Julius poskytuje terapii svým pacientům i v nejtěžším období svého života, zajímá se o ně, záleží mu na nich. Philip a Shopenhaerům pesimismus naopak razí názor, že život sám o sobě, je zlo. Že člověk, jako bytost bažící po uspokojení, popoháněná pudy a tužbami, najde osvobození jedině skrz nezúčastněné pozorování reality s nadějí na osvobození ve smrti.

„Tedy,“ řekl Philip, stále s pohledem vzhůru, (…) „většina mého vlastního utrpení je důsledkem toho, že mě ovládají touhy, a když pak nějakou touhu uspokojím, užívám si chvilkové nasycení, z něhož se brzy vyvine nuda, kterou pak přeruší jiná touha, jež se vynoří. Shopenhauer cítil, že je to obecný stav člověka – chtění, chvilkové nasycení, nuda, další chtění.“ (str. 87)

Takto vypadá základní zápletka knihy. Sledujeme, jak se nespolečenskému Philipovi daří spolupracovat se členy terapeutické skupiny. Jakým způsobem se proplétají vztahy a postoje jednotlivých členů. Jak se daří Juliovi zůstat přítomný při práci se skupinou, i přes myšlenky na smrt, kterým je neustále vystaven. Postavy ve skupině jsou různorodé: nesmělý muž, který se nedokáže postavit své manželce; mladý muž, který trpí komplexem méněcennosti díky poměrům, ze kterých pochází a svému nízkému vzdělání; žena, která je věčně nespokojená se svým vzhledem, závidíc krásu jiné člence skupiny, která zas naopak trpí tím, že ji všichni považují jen za hezkou tvářičku.

Kniha je prokládána kapitolami, popisujícími život Arthura Shopenhauera, čímž získává filosofický rozměr. Neubráníme se srovnání postavy Philipa a skutečného filosofa Shopenhauera. Nejednoho čtenáře jistě přiměje k zájmu o díla samotného německého filosofa, představitele pesimistické filosofie, která později ovlivní mj. i Friedricha Nietzscheho.

Pokud váháte, protože filosofie není vaším oblíbeným tématem, váháte zbytečně. Kniha je velmi čtivá, nejsou nutné žádné předešlé filosofické znalosti. Kapitoly z filosofova života jsou krátké a děj skvěle doplňují. Kniha může skvěle sloužil jako beletristické seznámení s filosofickým pesimismem.

Zapojení filosofické roviny je ale trochu na úkor větší psychologické propracovanosti postav. Osobně by mi vůbec nevadilo podrobnější psychologické rozebrání Philipovo osobnosti, pro lepší pochopení jeho racionálního postoje k životu, s vyloučením jakýchkoli blízkých vztahů.

Knihu doporučuji zájemcům o psychologicky a filosoficky laděnou literaturu. Podle mého názoru, tato kniha patří mezi nejlepší díla autora Yaloma.

O autorovi:

Irvin D. Yalom je emeritní americký psychiatr a psychoterapeut, zastánce skupinové psychoterapie a autor velké řady úspěšných beletristických knih z oboru psychoterapie a filosofie. Je předním představitelem tzv. existenciální psychoterapie.

Hodnocení:

4 hvezdy

Hanka

*1989 | Redaktorka, social media freak, milovnice dobrých knih a tvrdé hudby.

Předchozí článek
Bleskové povodně v ČR v roce 2010 a lidský potenciál internetu
Následující článek
„Jsem vypravěč příběhů, to umím nejlíp.“ I. D. Yalom

Napiš mi tvé dojmy z článku, uděláš mi tím radost ;)

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na
avatar
wpDiscuz
„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich